Obsah rtuti v kompaktních zářivkách není důvodem k panice

Kompaktní zářivky stále patří k hojně využívaným zdrojům světla. I přes své četné výhody úspory energií, příjemného světla teplých i studených odstínů a vysokého indexu podání barev mají jednu nevýhodu – obsahují rtuť. Jedná se však o velice malé množství.
Víte, že nejhorší ze všeho je panika? Je to stav mysli, kdy je odpojeno racionální uvažování a obvykle dochází k nepřiměřeným reakcím v důsledku nepochopení závažnosti a objektivity dané situace. Jestliže se rozbije kompaktní, ale třeba i stará lineární zářivka, nejste v přímém ohrožení života, a to dokonce ani malé děti. Obsah rtuti je uvnitř baněk opravdu malý, mnohem větší nebezpečí připadá v úvahu u rtuťových teploměrů. Rtuť je navíc těžký kov, rychle klesá k zemi, většinou se zdržuje na vnitřní straně rozbitého skla a intenzivním větráním snížíme koncentraci zbytkových rtuťových par v ovzduší

Jak si počínat při rozbití kompaktní zářivky

• Dbejte, aby se v místnosti zbytečně nikdo nezdržoval, zvláště zvířata a děti, a důkladně ji vyvětrejte, nejlépe s průvanem, po dobu zhruba 20 minut. Většina stopového množství těžkého kovu ve formě páry unikne průvanem z okna a zbytek se usadí na podlaze.
• V gumových rukavicích posbírejte rozbité kousky skla a vkládejte je do uzavíratelné nádoby, nejlépe sklenice se závitem. Dobrým pomocníkem bývá izolepa, na kterou se sklo bezpečně zachytí, a to jak z koberců, tak i dlaždic nebo plovoucí podlahy. Nádobu pak uzavřete a co nejdříve ji odneste na svěrné místo nebezpečného odpadu.
• Na pevné podlaze je pak vhodné v gumových rukavicích místo setřít vlhkou utěrkou, kterou pak po použití přidáme do sběrné nádoby.
• U koberců e pak musí provést odsávání zbytků drobných částic, které jsme neposbírali v rukavicích nebo lepicí páskou. Hubici důkladně otřeme vlhkým hadříkem, vyjmeme sáček s filtrem a ty již můžeme vyhodit do komunálního odpadu. Výhodou jsou koberce kusové a máme-li možnost provádět očistu venku – rychleji se zbavíme rtuťových par.